Udržení teploty v teráriu v zimě

Článek: 

Budu se věnovat takzvanému spodnímu vytápění. Topné těleso (topná folie, kabel) je uložené vespod terária a to bez ohledu jestli vně nebo uvnitř. Při tomto druhu vytápění se vyhřívá spodní vrstva s lignocelem, která následně pomocí fyzikálních zákonů ohřívá vzduch. Tolik na úvod.

Pokud máme terárium a Achatinami umístěné v místnosti, kde i v mrazivých dnech musíme větrat, je velká pravděpodobnost, že bude docházet ke změnám teploty v našem teráriu. Čím blíže je terárium s Achatinami umístěné u okna, tím jsou změny rychlejší a znatelnější. Již dvě minuty intenzivního větrání mohou způsobit i několika stupňový rozdíl. Jistě se ptáte, co s tím? Důležité je rozdělit způsob měření teploty, kterou kontroluje termostat.

 

Ti, kteří měří termostatem teplotu vzduchu v teráriu, nemusí při dostatečném výkonu topného tělesa zaznamenat jakýkoli problém. Teplota v teráriu na určitou dobu poklesne a potom se ustálí v normálu. Tak proč něco řešit? Řešit bychom to měli protože, velmi studený vzduch ovlivní teplotní sondu termostatu a tím topení topí déle než při obvyklých pokojových podmínkách. Při tomto způsobu měření a regulace můžeme lehce přetopit podloží i o několik stupňů v závislosti na výkonu topidla. My chovatelé budeme v klidu, protože teplota je přeci dobrá. Ale ve skutečnosti můžeme být podloží, na kterém šneci žijí teplejší než obvykle o několik stupňů. Pokud měříme teplotu vzduchu teploměrem na termostatu a tím sledujeme pouze vzduch v teráriu, nemáme přesné informace o teplotě lignocelu. V krajním případě se může stát, že při této regulaci topení můžeme šnekům ublížit, protože topení se bude snažit vyhřát terárium na nastavenou teplotu vzduchu, a lignocel bude, jak jsem již zmínila příliš teplý. Proto je dobrá zvýšená pozornost ohledně teploty podloží.

 

Druhým způsobem měření a regulace topení je měření teploty podloží. Termostat musí být nastaven na jiné hodnoty než, které chceme mít v teráriu. Lignocel je poměrně dobrý tepelný izolant a proto musí být sonda termostatu nastavena o několik stupňů výše než je požadovaná teplota. Každý z chovatelů, který měří a vytápí tímto způsobem již zná o kolik stupňů v jeho podmínkách musí na termostatu přidat. Většina z nás, kteří tak regulují teplotu, měří nezávisle vzduch, aby věděli, zda nastavení konkrétních hodnot je dostatečné. Z toho vyplývá, že tato regulace je daleko přesnější, ale pouze za předpokladu, že není významný teplotní rozdíl (viz. Větrání, ledový vzduch). Samotná teplota vzduchu při těchto podmínkách kolísá daleko více než u první metody. Je to způsobeno tím, že sonda měří podloží, tzn. Lignocel a tak není rychle ovlivňována ledovým vzduchem. U tohoto druhu regulace téměř nehrozí přehřátí podloží, ale Achatiny mohou mít až o 2 nebo 3 stupně menší teplotu vzduchu v závislosti na výkonu topení.

 

Co z toho celého plyne. To, že teplota v teráriu u našich Achatin je závislá na okolní teplotě. Pokud se okolní teplota bude měnit pozvolna, v řádech hodin se téměř nic neděje. Naše termostaty se s tím vyrovnají. Pokud, ale okolní teplotu skokově změníme, třeba větráním, může dojít ke zbytečnému podchlazení šneků nebo jim topením můžeme ublížit. Nedá se říct, že některý ze způsobů, kterým měříme a regulujeme teplotu, je lepší nebo bezpečnější. Oba mají své pro a proti. První /sonda měří vzduch/, teplota vzduchu je stálejší při dostatečném výkonu topidla. Teplota podloží může neúměrně stoupnout a ublížit Achatinám. Druhá metoda měření /sonda měří podloží/, teplota podloží je skoro stejná, ledový vzduch není schopen za krátkou dobu ovlivnit teplotu podloží. Teplota vzduchu se může snížit i o několik stupňů. Achatiny mohou vykazovat menší aktivitu. Jak je vidět z tohoto srovnání oba způsoby mají své mouchy. A proto bychom měli v mrazivém počasí věnovat zvýšenou pozornost topení v teráriu bez ohledu na způsob měření a regulace vytápění. Naše Achatiny si to jistě zaslouží. Věřím, že tento článek vám